Charlottefield - How Long Are You Staying

(léto 2005, FatCat records)
UK ; post-punk

Během krátké chvilky jsem se seznámil se dvěma velmi podobnýma skupinama. O Elohymn jsem napsal minulý týden, druhá se jmenuje Charlottefield, čtveřice z Brightonu. Stejně jako Elohymn se Charlottefield těžko zařazuje do nějaké žánrové škatulky, v recenzích se však nejčastěji mluví o post-punku, oni sami pak tvrdí, že současné trendy v post-rocku je to, co jim dodává na originalitě a co je odlišuje od jim podobných kapel.

Hned svůj první vinyl vydali na známém labelu FatCat (Sigur Rós, Múm, Vashti Bunyan, Set Fire to Flames nebo Animal Collective) v roce 2002 a potom několik let asistovali pouze na několika kompilacích. Až v květnu loňského roku vydali (znovu na FatCat records) debutové album How Long Are You Staying.

Ve většině skladbách se setkáte s vokálem se skoro až screamo příchutí. Připočteme-li, že se pohybují střídavě ve vodách punkových až hardcorových, může člověk očekávat agresivní hudbu. Ale není tomu tak, neboť skladby se různě mění v tempu k math-rocku a post-rocku. A především to má vše energii, což by měla být základní složka podobných 'začínajících' kapel. V uvozovkách vzhledem k již několikaleté praxi Charlottefield. Hráli mimojiné také několikrát se 65daysofstatic a spolu se zúčastnili také letošního ročníku post-rockového festivalu(nejznámějšího a pravděpodobně i jediného, alespoň na takovéto úrovni) Rhaaa Lovely v Belgii.

Album:
Charlottefield - How Long Are You Staying (2005) (39 MB, formát wma)

Elohymn - Illusions or Imagination EP

(zima 2006, self-release)
UK ; math-rock

Miluju britskou hudební scénu. Dala světu bezpočet vynikajících kapel, spousta místních měst a klubů je na celém světě považována za hlavní místa přátel všeho druhu hudby. Ještě zajímavější jsou ale současné britské experimentální kapely na poli math-rocku, post-rocku a podobných stylů.

Už jsem představoval Yndi Halda. Dále jste se možná již setkali nebo jste alespoň někde zaslechli či vám utkvěla v paměti jména jako upcdowncleftcrightcabc+start (podle mě nejlepší post-rock album loňského roku), geniální 65daysofstatic, Loss of a Child (mají na netu dvě alba volně ke stáhnutí, hledejte na archive.org), Maybeshewill, Detwiije, Oceansize, Exploits of Elaine nebo Redjetson (jedna z mála post-rockových kapel se zpěvem). Když jsem se dostal do sluchového kontaktu z kteroukoliv z těchto kapel, vždy jsem byl nebývale nadšený. No a s Elohymn je to úplně stejné.

Tito chlapíci z Chorley začali pořádně hrát teprve nedávno - před dvěma lety - až se po neustálých 'personálních' změnách rozhodli zůstat pouze ve třech. Nedávno vydali své debutové EP o 6 skladbách. Je docela těžké je nějak žánrově zaškatulkovat po jednom ep, navíc ani oni sami nemají jasno ("experimental music with influences ranging from everything and anything also life itself"). Ale já osobně je řadím do math-rocku, samozřejmě ovlivněného spousty jinými styly.

Velmi se mi líbí kytarové pasáže, které nevynikají co do složitosti, ale v rychlosti a bezchybné hře. Hned v úvodní věci Gandhi a poté i ve Wolves mě kytara vždycky zvedne ze židle. Jinak se na albu střídají postupně 'rychlejší' a 'pomalejší' skladby. Pro Elohymn platí vše, co je typické pro math-rock, takže rychlé změny tempa, dokonalá souhra všech nástrojů atd. Na to, že jsou jenom tři, to vše podle mě zvládají vynikajícím způsobem a jsem hodně zvědav, jak si povedou v budoucnosti. Myslím, že už teď by zasluhovali větší pozornosti...

Album:
Elohymn - Illusions or Imagination EP (2006)

Jakob - Subsets of Sets

(srpen 2001, Midium Records)
Nový Zéland ; post-rock

Třetí počin novozélandské party Jakob vyšel v srpnu 2001 na Midium Records, jsou to tedy již více než tři roky od vydání. A tři roky v post-rockové hudbě znamená velmi moc, jelikož je tento styl stále ve velkém vývoji a v rychlém tempu se rodí nové a nové kapely, mění se postupně představa o post-rocku jako takovém (viz stále více se objevující označení neo-postrock). Tudíž jsem měl trochu obavy, aby to neznělo moc výstředně a nudně. Naprosto zbytečné obavy. A koneckonců, i legenda jako Goodspeed You! Black Emperor vydávala alba už od roku 1997...

Album sklidilo velmi pozitivní kritiky, což se projevilo i při nejednom předávání různých NZ hudebních cen. Ačkoliv je to vynikající post-rock, dle mého názoru je velmi přístupný i lidem, kteří post-rock vůbec neposlouchají, stačí alespoň malá záliba v indie a instrumental rocku. Jednotlivé skladby mají každá svou specifickou atmosféru (při poslechu I´m on your side nejlépe spojeném se sledováním klipu se mě vždy zhostí strach a nejistota, ale přitom v pozadí je stále cítit naděje ve změnu) a v některých částech jsou kytarové rify pěkně osolené, takže odpůrce nudného vybrnkávání si taky užije. Velmi se mi líbí hra bubeníka. Nic složitého, dokonce si dovolím říct, že docela jednoduché rytmy. Ale v tom je jejich obrovská síla a ve spojení s kytarama mi navodí vždy skvělou náladu a hned bych nejradši seděl před šroťákem a už to trénoval. Jsou to bicí, které se hodí jak do post-rocku, tak i do math-rocku (všichni chápeme ten rozdíl, že), což jim dodává jistou flexibilitu. Především je to však zásluha masteringu, že je znít přesně každý úder, což já přímo miluju.

Za velkou pozornost podle mě stojí také videoklipy, které jsou dostupné jak ve streamované podobě na oficiálních stránkách (http://www.jakob.co.nz/), tak i v mpg podobě na stránkách jejich tvůrce Eda Davise (http://www.underbelly.co.nz/). Velmi se mi líbí především klip k asi největší pecce z tohoto alba (I´m on your side), který je z režisérského hlediska naprosto primitivní, ale výtvarník si s ním neuvěřitelně pohrál a trefil se přesně náladou toho klipu do hudby (klip je celý černobílý, ale i tak stále mění svou 'barvu' užíváním různých filtrů a triků). Za zmínku stojí ještě video k Nice day for an earthquake o člověku sedícím na nějaké novozélandské hoře (mimochodem nádherná krajina, ale koho to překvapí, když je řeč o NZ) na křesle se sekyrou v ruce před starodávně vypadající televizí. Hádejte, jak to dopadne...

Album:
Jakob - Subsets of Sets (76 MB)

C - Universum

(podzim 2003, Free Dimension)
Česká republika ; post-rock

Česká post-rocková scéna prakticky neexistuje, případně je na velmi nízké úrovni. Tak, obě tyto věty můžu směle přeškrtnout tlustou čárou a tahat se za vlasy, že jsem to kdy vůbec vyslovil. Poznal jsem totiž céčka, různě barevná a plastová a poznal jsem jich spousty!

Našel jsem je na Free Dimension Records, jehož jsou tito čtyři pánové členy a kterýžto mimojiné spravují. Je to malý label z Tábora a členové jednotlivých kapel (C + Deverova Chyba + Pavilon M2 + Some Other Place + Waawe) se mezi sebou v minulosti a přítomnosti tak promíchali, že to nemá smysl řešit. Snad bych jen upozornil, že Deverova Chyba vydá v tomto roce už album na Silver Rockets a pokud jste o nich ještě neslyšeli, tak jste určitě alespoň slyšeli o kapele pouze s bicíma a dvěma basama.

Céčka berou kytary spíše jako hračku než hudební nástroj a dávají tak vzniknout zajímavým zvukům a atmosférickým skladbám (Le Grand Wazoo, Route 27). Technicky jsou na tom velmi dobře, o zvuku ani netřeba mluvit - nahrávali v jednom z nejlepších studií u nás v Jámoru Ondřeje Ježka (lépe řečeno zde proběhl mastering, nahrávali ve zkušebně). Asi proto (nebo díky tomu) už procestovali s kapelou po klubech několik hudebních velmocí (Španělsko, Holandsko, Francie, Belgie, Německo) a spolu s Deverovou Chybou byli na podzim roku 2004 dokonce na turné po Velké Británii, v rámci něhož hráli i v tak hudebně populárních městech jako Manchester, Brighton nebo Leeds. Mimochodem C je asi jediná kapela, která kdy použila ve své hudbě sample z filmu Ráno vstanu a opařím se čajem :) (Route 27)

V jedné anglické recenzi na toto album autor píše "who had any idea there were instrumental bands from the Czech Republic that kick ass" a já jsem za tuto větu velice rád a plně s ní souhlasím.

Album:
C - Universum (2003) (30 MB)